|
|
Penzion Repechy - obnova a dostavba selského stavení
Vrba, Petr ; Janok, Jakub (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce) ; Novotný, Miloslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu, který byl vypracován v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia. Předmětem zadání práce je obnovení a dostavba bývalého selského stavení na okraji obce Repechy v Olomouckém kraji, okres Prostějov. Stavení pochází přibližně z počátku 20. Století. K jeho současnému havarijnímu stavu přispělo jak období 2. Světové války, tak i pozdější nevhodné zásahy, dlouhodobé nevyužívání a chátrání. Budova je postavena převážně z pálených cihel a kamene. Výstavba probíhala ve více stavebních etapách. Nejdříve byla postavena dvoupodlažní, částečně podsklepená, obytná část s neobytným podkrovím a přidruženou hospodářskou částí. V další etapě byly vybudovány chlévy ve tvaru písmene „U“, čímž celý objekt získal charakter uzavřeného stavení s venkovním atriem. Toto atrium bylo později zastřešeno plechovou krytinou. Hlavním cílem projektu byla snaha co nejvíce zachovat původní tvar a vzhled typického selského stavení, avšak s novým funkčním využitím, které by mohlo v obci Repechy zatraktivnit turistický ruch a využívat půvabné krajiny Drahanské vrchoviny. Tento návrh uvažuje s funkcí penzionu se službami, jako jsou rekreační pobyty, včetně možnosti stravování, wellness pobyty, agroturistika a cyklistika. Asi za nejvýznamnější funkci penzionu lze považovat hipoterapii, pro jejíž účely byla navržena speciálně stájová část. Vzhledem k nevhodnému až havarijnímu stavu celého objektu se jedná spíše o demolici a následnou dostavbu nežli o rekonstrukci. Uvažuje se pouze o zachování historicky nejstaršího a nejozdobnějšího severovýchodního průčelí a severozápadního nároží původní obytné části. V tomto průčelí se nachází i hlavní vstup do penzionu a původní okenní otvory s šambránami a nadokenními ozdobami. Z důvodu požadované kapacity penzionu bylo třeba zvětšit jeho rozměry. Původní tvar zůstal však zachován včetně venkovního atria a tvaru střechy. V nově navržených částí budovy jsou zvoleny novodobé prvky v podobě prosklený
|
|
|
Vinařství Sekt Jan Petrák, Kobylí
Minárová, Tereza ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláková, Markéta (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je návrh provozovny vinařství Sekt Jan Petrák. K provozně náleží prostory pro rekreaci hostů vinařství s možností degustace vín a ubytování. Řešené území se nachází v centru katastrálního území obce Kobylí, okres Břeclav, v tradiční uliční venkovské zástavbě. Samotný pozemek má půdorysný tvar zalomeného obdélníku a je rovinatého charakteru, pouze v jihovýchodní části území se terén mírně snižuje, směrem od SV hranice pozemku. Kratší stranou od SV přiléhá k místní komunikaci a hranici pozemku, která je zároveň uliční čarou, tvoří stávající dvoupodlažní rodinný dům se sedlovou střechou (bude nahrazen novým objektem). Zde se nachází prodejna sektu s kanceláří a zázemím. Ve dvoře za domem je původní hospodářský jednopodlažní objekt (bude nahrazen novým objektem) se sedlovou střechou s podkrovím, který slouží v současné době k výrobě sektu. V JV části pozemku je ovocná zahrada. Nově budované objekty budou náhradou za původní, jež svým technickým stavem neodpovídají současným nárokům na provozní funkce. Výrobna sektů na řešeném území bude dislokována mimo obec, jelikož její současné umístění není v souladu s územním plánem obce Kobylí. Plánované funkční využití nových objektů je zachování funkce prodejny i jejího zázemí a zároveň vytvoření skladovacích prostor. Oba objekty budou plnit rekreační funkci ubytování pro hosty s degustačním prostorem.
|
|
|
Penzion Repechy
Janík, Tobiáš ; Hubáček,, Petr (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Miloslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce navazuje na projekt vytvořený v třetím ročníku bakalářského studia. Jedná se o rekonstrukci bývalého venkovského stavení, nejspíše z počátku 20. století. Pozemek se nachází v obci Repechy, která je součástí obce Bousínov v Olomouckém kraji, okres Prostějov. Současná budova byla stavěna v několika etapách, nejstarší částí je severo-západní křídlo, částečně podsklepené, s neobytným podkrovím. Dále se ke stavení přistavěly chlévy, tak, že objekt získal uzavřený dvůr. Jako poslední stavební úprava bylo provedeno zastřešení dvoru plechovou krytinou. Celý objekt byl poté využíván k chovu dobytka, což je jeden z hlavních důvodů, proč je dnes v havarijním stavu. Cílem bakalářské práce bylo přestavět původní budovu na penzion s širokým volnočasovým vyžitím, jako je pěší turistika, cyklistika, jízda na koni, hyppoterapie, rybolov a v zimě i bruslení. Vhledem k již zmíněnému havarijnímu stavu objektu se jedná o rekonstrukci spíše z povinnosti, kdy jsou zachovány pouze 3 nosné stěny nejstarší části objektu a pouze jedna, historicky nejcennější fasáda. Celé architektonické řešení se snaží dávat do kontrastu staré s novým. Nejvíce si toho všimneme u západního nároží, kde přechází historická fasáda ve fasádu skleněnou a poté na střeše, která sice je umístěna na klasickém dřevěném krovu, ale jako krytina slouží skleněné tabule v hliníkových rámech. Hlavní vstup je situován na rekonstruované fasádě. V přízemí se nachází recepce, restaurace, technické zázemí a šest pokojů pro hosty. Druhé nadzemní podlaží je celé vyhrazeno ubytování hostů. Východní křídlo je jednopodlažní a je v něm umístěn byt majitele.
|
|
|
Vinařství Sekt Jan Petrák, Kobylí
Minárová, Tereza ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláková, Markéta (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je návrh provozovny vinařství Sekt Jan Petrák. K provozně náleží prostory pro rekreaci hostů vinařství s možností degustace vín a ubytování. Řešené území se nachází v centru katastrálního území obce Kobylí, okres Břeclav, v tradiční uliční venkovské zástavbě. Samotný pozemek má půdorysný tvar zalomeného obdélníku a je rovinatého charakteru, pouze v jihovýchodní části území se terén mírně snižuje, směrem od SV hranice pozemku. Kratší stranou od SV přiléhá k místní komunikaci a hranici pozemku, která je zároveň uliční čarou, tvoří stávající dvoupodlažní rodinný dům se sedlovou střechou (bude nahrazen novým objektem). Zde se nachází prodejna sektu s kanceláří a zázemím. Ve dvoře za domem je původní hospodářský jednopodlažní objekt (bude nahrazen novým objektem) se sedlovou střechou s podkrovím, který slouží v současné době k výrobě sektu. V JV části pozemku je ovocná zahrada. Nově budované objekty budou náhradou za původní, jež svým technickým stavem neodpovídají současným nárokům na provozní funkce. Výrobna sektů na řešeném území bude dislokována mimo obec, jelikož její současné umístění není v souladu s územním plánem obce Kobylí. Plánované funkční využití nových objektů je zachování funkce prodejny i jejího zázemí a zároveň vytvoření skladovacích prostor. Oba objekty budou plnit rekreační funkci ubytování pro hosty s degustačním prostorem.
|
|
|
Zimní početnost vrabce domácího a dalších synantropních druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko - rakouském pohraničí
Oberpfalzerová, Michaela ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
Z hlediska historie České republiky za posledních 80 let lze vymezit dvě období, jež měla zásadní vliv na celkový charakter a vývoj zemědělství. První lze datovat od padesátých let minulého století, kdy docházelo k soustředění zemědělské výroby do velkochovů. Druhé započalo začátkem devadesátých let. Tehdy nastal výrazný útlum živočišné výroby a dříve soustředěná výroba se začala po znovunabytí původními majiteli rozmělňovat až do dnešní podoby soukromého zemědělství.
Tato práce by měla přispět k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že nastíněné změny mají negativní vliv na vybrané ptačí druhy. Tyto ptačí druhy jsou reprezentovány výrazně synantropními zástupci vrabcem domácím, jež je v této studii stěžejním druhem, dále vrabcem polním a hrdličkou zahradní. Pro zdůraznění rozdílů v početnosti těchto druhů bylo vybráno celkem 30 obcí, z toho polovina po každé straně hranic České republiky a Rakouské republiky. Srovnávání počtu populací ptáků probíhalo v okolí měst Znojmo a Retz. Rakouská republika v této studii reprezentuje zemi, jež nebyla zatížena zásadním hospodářským vývojem a jež od konce II. světové války uplatňuje kontinuální tržní hospodářství.
V jednotlivých čtvercích byly zaznamenávány v období zimního aspektu počty jedinců sledovaných druhů a charakteristiky prostředí. Významné rozdíly v četnosti výskytu ptáků na vybraných lokalitách byly prokázány s využitím vícefaktorové analýzy ANOVA programu STATISTICA 12. Dále byl analyzován vliv vybraných charakteristik prostředí na početnost sledovaných druhů. Bylo zjištěno, že vybrané druhy jsou závislé na zařazení do jednotlivých států, dále početnost závisela na zařazení do jednotlivých typů biotopů a v neposlední řadě byla sledována závislost na ploše stromů a keřů, podílu nové zástavby a přítomnosti drůbeže ve čtverci. Nejpočetnějším druhem v Rakouské republice byl vrabec domácí, nejpočetnějším druhem pro Českou republiku byla hrdlička zahradní. Druhem, u kterého byl zaznamenán v obou státech mírný vzestup, byla hrdlička zahradní. Vrabec polní se jako druh vyskytoval v poměrně hojném počtu, ale pouze lokálně. Bylo zjištěno, že v rakouských obcích jsou populace uvedených druhů obecně více početné. Zajímavým faktem je, že se většina v ČR pozorovaných jedinců vyskytovala oproti původním předpokladům o zemědělských areálech spíše v obytné zástavbě obcí.
|
|
|
Uzemni studie vybraného území v obci Brada-Rybnicek
Nekvasilová, Martina ; Kirschner, Vlaďka (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je územní studie zastavující území s objektem uprostřed řešeného území s historickou hodnotou a se sousedním objektem tradiční vesnické zástavby. Území spadá pod správu Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Z této správy vyplývá snaha o udržení tradiční vesnické zástavby v oblasti s přihlédnutím na stavby již vystaveny a především na stavby s historickou hodnotou. Mezi podmínkami území bude udržení krajinného rázu v oblasti. Bude brán zřetel na vzhled a uspořádání sousedních obcí a jejich návsí. Snahou bude v tomto území vytvořit funkční veřejné prostranství nahrazující tradiční náves. Zároveň bude cílem práce eliminovat důsledky suburbanizace s rychlým nárůstem obyvatel vzhledem k celkové hustotě obyvatelstva obce.
|
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Machynková, Kateřina ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Kočicová, Pavlína (oponent)
V hnízdní sezóně roku 2015 byly sledovány rozdíly v početnosti 11 vybraných synantropních druhů ptáků ve vesnické zástavbě a zemědělských objektech po obou stranách Česko-rakouské hranice v oblasti Třeboňska a v okrese Gmünd. Pro výzkum bylo vybráno 20 obcí, z nichž polovina se nacházela v České republice a druhá polovina v Rakousku. V každé vesnici byly vymezeny dva čtverce 100 x 100 m, z nichž jeden byl umístěn v převážně obytné a druhý v hospodářské zástavbě. Sledovanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), špaček obecný (Sturnus vulgaris), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacila alba) a pěnkava obecná (Fringilla coelebs). Zaznamenávány byly i další faktory např. chovy drůbeže, pokryvnost zeleně (bylinného patra, keře a stromy), podíl staré a nové zástavby aj.
Počet zjištěných druhů ve čtverci i jejich celková početnost byly signifikantně vyšší v České republice. Pokud jde o jednotlivé druhy, tak nejvýraznější rozdíl početnosti byl zaznamenán u vrabce polního (v ČR 151 jedinců, v Rakousku 37 jedinců), následoval vrabec domácí (v ČR 217 jedinců, v Rakousku 123 jedinců). Vrabec domácí i vrabec polní byli nejpočetnějšími druhy a byl u nich prokázán signifikantní rozdíl. Také u hrdličky zahradní byl zjištěn signifikantní rozdíl. Dále byla porovnána početnost zjištěných druhů i mezi obytnou zástavbou ve středu vesnice a zemědělskou zástavbou na jejím okraji, signifikantní rozdíl byl zjištěn pouze u vrabce domácího a hrdličky zahradní, oba druhy preferovaly střed vesnice a to na obou stranách hranice. Signifikantní rozdíl byl potvrzen také u vrabce polního, který v České republice vyhledával zemědělský areál, v Rakousku byl bez preference. U vrabce domácího byl také statisticky průkazný rozdíl v hustotě zástavby ve sledovaných čtvercích na početnosti v České republice. V Rakousku byl signifikantní rozdíl u procentuelního zastoupení stromového a keřového patra ve sledovaných čtvercích na početnost.
|
|
|
Početnost vrabce domácího (&-lt;i&-gt;Passer domesticus&-lt;/i&-gt;) a dalších druhů synantropních ptáků ve vesnické zástavbě
Havel, Martin ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou početnosti jedenácti synantropních druhů ptáků. Sčítanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a špaček obecný (Sturnus vulgaris). Práce je zaměřena zejména na vrabce domácího (Passer domesticus), protože početnost tohoto druhu v České republice dlouhodobě klesá. Sběr analyzovaných dat probíhal v letech 2012, 2014 a 2015 v období od dubna do června. Sčítání provádělo deset osob pomocí modifikované zrychlené mapovací metody. Sčítání bylo prováděno ve sto osmdesáti obcích, které se nacházely v osmi krajích České republiky. Podmínkou výběru obcí bylo, aby tyto obce měly méně než 2000 obyvatel. V těchto obcích byly vytyčeny sčítací plochy dvou typů. Sčítací plochy měly tvar čtverce s rozměry 100 x 100 metrů. Ploch prvního typu, které byly umístěny v běžné zástavbě, bylo celkem 229. Plochy druhého typu byly vytyčeny v areálu velkochovu a bylo jich celkem 151. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda má přítomnost velkochovu hospodářských zvířat vliv na početnost sledovaných druhů ptáků, a také určit, které další faktory prostředí početnost ovlivňují. Sledovanými faktory byly typ biotopu (běžná zástavba nebo velkochov), oblast, ve které sčítání probíhalo, vzdálenost od okraje vesnice a vzdálenost od velkochovu, procentuální zastoupení zastavěné plochy, plochy stromů a keřů a bylinného patra. Dále bylo zjišťováno, zda má na početnost v běžné zástavbě vliv přítomnost drůbeže, a také, zda má na početnost ve velkochovech vliv funkčnost (případně nefunkčnost) velkochovu. Bylo prokázáno, že na celkovou početnost všech sledovaných druhů měly signifikantní vliv faktory typ biotopu, procentuální zastoupení zastavěné plochy a plochy stromů a keřů, a také oblast, ve které sčítání probíhalo. V případě vrabce domácího byla početnost ovlivněna stejnými faktory, pouze se nepodařilo prokázat vliv faktoru typ biotopu. Průměrné početnosti z běžné zástavby a z areálů velkochovů se tedy v případě vrabce domácího od sebe signifikantně nelišily. V případě vrabce polního však byla průměrná početnost ve velkochovech signifikantně vyšší než v běžné zástavbě. Podařilo se také prokázat signifikantní vliv faktoru přítomnost drůbeže v běžné zástavbě na celkovou početnost jedinců všech druhů. Funkčnost velkochovu měla signifikantní vliv na celkovou početnost jedinců všech druhů v areálech velkochovů. Tento vliv byl největší v případě vrabce domácího a konipasa bílého, kdy byla v obou případech zaznamenána ve funkčních areálech podstatně vyšší početnost než v areálech nefunkčních.
|
|
|
Početnost vybraných druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby
Kebrle, Dominik ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U některých druhů ptáků zemědělské krajiny došlo na území České republiky, podobně tak i ve větší části Evropy, k úbytku abundance. Největší úbytky byly zaznamenány u vrabce domácího (Passer domesticus), způsobené zřejmě změnami ve stavebních technikách, nebo nedostatkem potravních příležitostí. Pokles v případě zvonka zeleného (Carduelis chloris) a konopky obecné (Carduelis cannabina) je přisuzován intenzifikaci zemědělství a v případě špačka obecného (Sturnus vulgaris) je možnou příčinou pronásledování člověkem. Odhad abundancí celkem jedenácti druhů ptáků byl proveden v hnízdním období 2015 ve 20 obcích v jihozápadní oblasti středních Čech. Bylo vybráno 10 obcí s funkční zemědělskou výrobou, v těchto obcích pak byly vytyčeny tři sčítací plochy o rozloze 1 ha v různých typech zástavby (ve středu obce, okraji obce a v areálu velkochovu). Ve zbývajících 10 obcích byly vždy díky absenci zemědělské výroby vytyčeny pouze dvě sčítací plochy (ve středu obce a na okraji obce). Průkazně vyšlo upřednostňování lokality středu v obcích bez velkochovu u vrabce domácího (Passer domesticus) a hrdličky zahradní (Streptopelia decaocto). Vrabec polní (Passer montanus) pak průkazně dává přednost lokalitě okraje v obcích s velkochovem. Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) vykazuje větší početnost ve středu obce, nezávisle na přítomnosti velkochovu. Vyšší početnost vlivem zemědělské výroby nebyla prokázána. Pouze hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) se prokazatelně zemědělským areálům vyhýbá. V případě ostatních sledovaných faktorů (zastavěná plocha, plocha stromů a keřů, plocha bylinného patra, podíl nové zástavby, vzdálenost od velkochovu) byl prokázán vliv plochy stromů a keřů u vrabce domácího (Passer domesticus), kdy s klesající plochou stoupá abundance. Dále byl prokázán vliv podílu nové zástavby na špačka obecného (Sturnus vulgaris), který abundanci se zvyšujícím se podílem nové zástavby snižuje.
|
|
|
Penzion Repechy
Janík, Tobiáš ; Hubáček,, Petr (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Miloslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce navazuje na projekt vytvořený v třetím ročníku bakalářského studia. Jedná se o rekonstrukci bývalého venkovského stavení, nejspíše z počátku 20. století. Pozemek se nachází v obci Repechy, která je součástí obce Bousínov v Olomouckém kraji, okres Prostějov. Současná budova byla stavěna v několika etapách, nejstarší částí je severo-západní křídlo, částečně podsklepené, s neobytným podkrovím. Dále se ke stavení přistavěly chlévy, tak, že objekt získal uzavřený dvůr. Jako poslední stavební úprava bylo provedeno zastřešení dvoru plechovou krytinou. Celý objekt byl poté využíván k chovu dobytka, což je jeden z hlavních důvodů, proč je dnes v havarijním stavu. Cílem bakalářské práce bylo přestavět původní budovu na penzion s širokým volnočasovým vyžitím, jako je pěší turistika, cyklistika, jízda na koni, hyppoterapie, rybolov a v zimě i bruslení. Vhledem k již zmíněnému havarijnímu stavu objektu se jedná o rekonstrukci spíše z povinnosti, kdy jsou zachovány pouze 3 nosné stěny nejstarší části objektu a pouze jedna, historicky nejcennější fasáda. Celé architektonické řešení se snaží dávat do kontrastu staré s novým. Nejvíce si toho všimneme u západního nároží, kde přechází historická fasáda ve fasádu skleněnou a poté na střeše, která sice je umístěna na klasickém dřevěném krovu, ale jako krytina slouží skleněné tabule v hliníkových rámech. Hlavní vstup je situován na rekonstruované fasádě. V přízemí se nachází recepce, restaurace, technické zázemí a šest pokojů pro hosty. Druhé nadzemní podlaží je celé vyhrazeno ubytování hostů. Východní křídlo je jednopodlažní a je v něm umístěn byt majitele.
|
host ::
RSS.